TČM (tradiční čínská medicína) se dívá na člověka i na nemoci jiným způsobem. Protože je to úctyhodně starý a velmi rozsáhlý systém, špatně se popisuje několika větami. Pokusím se alespoň o něco, i když se budu muset dopustit velkého zjednodušení a výběru. K tématu se budu v dalších článcích opakovaně vracet, takže informace budou později ucelenější.

ČLOVĚK JE V POJETÍ TČM TĚSNĚJI SPOJEN S PŘÍRODOU A S CYKLY

Všechno v přírodě i celý Vesmír obsahuje tutéž energii, čchi, proto má k sobě velmi blízko a řídí se stejnými zákonitostmi. Tradiční čínská medicína připisuje mnohem větší význam vlivu počasí na naše zdraví – může to být dáno částečně i historicky (rolníci museli být stále venku).
Příroda je cyklická a člověk je rovněž součástí cyklů – už jen tím, že je bude respektovat, může vyřešit část zdravotních problémů a svému zdraví výrazně prospět. Cykly jsou čtyři roční období – měli bychom se jinak chovat i stravovat v létě, jinak v zimě, jinak v pozdním létě… Léto je spojené s přívalem aktivní energie (JANG), zima zase s odpočinkem, klidem, obrácením do sebe. Proto není vhodné pojídat v zimě studené zeleninové saláty, v létě spoustu smaženého masa a pobývat většinu času ve vytopených/klimatizovaných místnostech se zářivkami, které každé roční období přemění na jakýsi „univerzál“ a zdánlivě nám dovolují chovat se stále stejně. Cykly má rovněž každý den – tzv. orgánové hodiny, které udávají, jaký orgán by měl být v které době aktivní a kdy naopak odpočívat (tj. třeba jíst ráno nejpozději v 11 hodin, protože mezi 9-11 je nejaktivnější slezina).

ZDRAVÍ JAKO ROVNOVÁHA A PROUDĚNÍ, POJETÍ CELKU

TČM chápe zdraví především jako rovnováhu a plynulé proudění energie. Posuzuje zdraví spíš jako celek a případné poruchy jako nějaký směr, kam se daný člověk ubírá, než aby se zaměřovala na jeden izolovaný příznak (poruchu jednoho orgánu).

Když půjdete ke svému panu doktorovi a řeknete mu, že nespíte, předepíše vám lék. Dost možná stejný jako té paní, co byla v ordinaci před vámi. V systému TČM je „nespavost“ nedostatečná informace, může mít totiž řadu různých příčin. Tak se stává, že jeden syndrom může být léčený různými způsoby (protože je způsobený různou nerovnováhou), zatímco v jiném případě dva různé syndromy stejným způsobem (mají-li stejnou příčinu, jen se odlišně manifestují).

Poruchy rovnováhy či nějaké blokády proudění umí TČM poznat z různých nenápadných projevů ještě dříve, než propukne nějaká nemoc, a umí dát doporučení, co by se s tím dalo dělat – proto je čínská medicína vynikající právě na prevenci (přičemž tato prevence nemá nic společného s "preventivními prohlídkami, které už jen odhalují nemoci, ale neříkají nic o tom, jak bychom se jich mohli vyvarovat).

JINÉ DIAGNOSTICKÉ METODY

Tradiční čínská medicína není stavěna na tom, že lékaři mají k dispozici přesné přístroje na měření přesných čísel. Místo toho vypracovala několik systémů diagnostiky (pulzová diagnostika, diagnostika z jazyka, dotazování, pozorování…), které se vzájemně doplňují, a přesnější obraz získává použitím více těchto metod postupně.

Vychází se rovněž ze systému vzájemných vztahů, které mohou napovědět další souvislosti – třeba každý orgán a jeho porucha se nějak manifestuje navenek (např. určitou barvou na obličeji – fialové kruhy pod očima znamenají oslabené ledviny, červený nos možné problémy se srdcem aj.), má souvislost s nějakým vnějším vývodem nebo smyslem – takže např. stav ledvin můžeme poznat i podle kvality sluchu nebo vlasů. Daleko větší význam přikládá subjektivním pocitům pacienta, ty jsou plnohodnotný diagnostický ukazatel, nikoli bezvýznamný doplněk přesných laboratorních testů.

SYSTÉMY A SOUVISLOSTI

TČM není založena na detailních anatomických znalostech, ale spíš na znalostech funkcí a širších vztahů mezi orgány a dalšími součástmi těla. Pro lidi z naší kultury je někdy hůře pochopitelná, protože se vyjadřuje v metaforách a obrazech, což může někomu připadat divné nebo směšné, zvlášť když se snaží úplně všechno chápat doslova.

Tak například skalním racionálním vědcům připadá nesmyslné a směšné, že za emoce jsou odpovědná játra, když přeci každý ví, že psychika patří mozku a dá se to vědecky dokázat. Podle TČM totiž náleží každá emoce jednomu z orgánů – když tento fakt ovšem nevezmeme úplně doslova, můžeme si jej vyložit tak, že s tím orgánem jednoduše souvisí, že je jeho funkcí ovlivněna a naopak ovlivňuje daný orgán. A už snad nikdo nepopře, že třeba žaludeční vředy nebo nemoci srdce výrazně souvisí s psychikou.

A těchto různých souvislostí našla tradiční čínská medicína ještě víc – souvisejí spolu jednotlivé orgány, orgány a různé části těla (třeba plíce s tlustým střevem nebo ledviny s kostmi). Tyto souvislosti byly zjištěné dlouhou zkušeností, nikoli z vědeckých předpokladů, ale v praxi prostě fungují.

ZÁVĚR

Nevím, jestli se mi podařilo napsat všechno, co jsem chtěla, a ještě k tomu jednoduše. Sebekriticky musím přiznat, že přinejmenším to druhé asi ne. Ke všemu se ale budu vracet i v dalších článcích, takže to snad srozumitelnější časem bude.